čtvrtek 17. října 2013

Nějak mi dochází síly..

Když jsem po škole procházela v Lidlu mezi regálama sladkostí, měla jsem v puse najednou kupu slin. "Co si mám asi tak vzít?" uvažovala jsem. Sáhla jsem po čokoládě, dívala se na ni plná rozpaků a potom ji zase vrátila zpátky. Z lidlu jsem si odnesla akorát colu light a balíček žvýkaček. "Co to kruci bylo?" přemýšlela jsem po cestě domů a zapálila si. "No co by, jenom ses rozhodla pročistit si tělo od všech těch sraček, které jsi do sebe cpala několik měsíců," uklidnila jsem se. "Pár dní očisty ti jenom prospěje."Neměla jsem v plánu držet hladovku, ale myslím si, že je to vlastně docela správné, když do sebe cpu samé sladké, smažené a další podobné "chuťovky" (nebo ne?). 
Holky je mi docela mizerně. "Kdybys tolik nepřibrala, mohla bys dělat modeling," rýpl si do mne včera bratr.      V krku jsem měla jeden velký knedlík a k pláči mi taky daleko nescházelo. Jo, poděla jsem to. Nechci zhubnout pomocí hladovky, ale málá očista je určitě na místě. Každý den jsem se přecpávala, nebo měla záchvatové přejídání. Svou bolest zajídám spousty, spousty jídla a to rozhodně dobře není. Chtěla bych vám být inspirací za zdravým životním stylem, ale cítím, že jsem to právě teď já, kdo od vás potřebuje pomoci. Nechci vás zatěžovat svými kecy, ale potřebuju se někomu vyzpovídat. Nemusíte mě pochopit, stačí mi, když mi jen budete naslouchat (dá se přes několik napsaných řádků naslouchat?). Chci být zase spokojená sama se sebou a nechci se pořád plácat v poruchách příjmu potravy, které se pro mne staly bludným kruhem - anorexie, ortorexie, bulimie a teď i to záchvatové přejídání. Upřímně už mě to vůbec nebaví a leze mi to všechno tak akorát krkem. Několik měsíců před jeho smrtí (je těžké to i jen napsat) jsem byla ohledně jídla naprosto v pohodě, ale pak, když mi odešel, jsem ten smutek v sobě začala zajídat.. jídlo se pro mne stalo jakousi útěchou.
K tomu všemu už tři týdny hrozně kašlu. Minulý víkend jsem měla hrozné záchvaty kašle a bolelo mě na plicích. Občas vykašlu i pár hlenů. No, snad mě ten kašel zase přejde.. Taky jsem si všimla, že se mi na ruce objevilo znaménko (nebo nějaká skvrna), které se pořád zvětšuje. Na kožním jsem zatím nebyla - třeba je to jen blbé znaménko, tak nač plašit? Ale možná tam si nakonec přeci jen zajdu.
Takže asi tak. Co se týká prvního dne hladovění, zvládla jsem to docela úspěšně (teda pokud se to tak dá říct). 

SN: šálek čaje se lžičkou medu
SV: nic
OB: káva s trochou mléka bez cukru
SV: nic
VE: nic

Rozhodně to není jídelníček k inspiraci. Pro ana nejsem, tohle je akorát očista. Nepotřebuju vážit zase 35 kilo, budu spokojená s 50 kily, se kterými jsem se cítila naprosto báječně. Jako kostra potažená kůží jsem se nelíbila ani sama sobě. Jen abyste to věděly.. Omlouvám se, že teď nejsem dostatečnou insprací tak jako dřív, ale když najdu nějakou oporu, věřím, že to zvládnu. S láskou a omluvou vaše Blondýna.


8 komentářů:

  1. Mrzí mě, že se znova trápíš. Doufám, že brzy opět nalezneš štěstí a ýivot se kterým budeš spokojená. Jsme moc mladé na to, abychom se takto trápily

    OdpovědětVymazat
  2. Vždyť nevážíš 70kg, tak buď v klidu, ale vím, jak ti je. Prošla jsem si tím a zvládla to i bez hubnutí. Naučila jsem se v tom těle chodit a teď je to jen o tom, jakou cestou se rozhodnu jít. Můj záměr byl vždy zdravý životní styl, takže pokračuju tam, kde jsem začala :) Uvidíš, že se to zlepší. Jen tohle je taková odplata za to, co si tomu tělu dřív prováděla. Musíme si to holt vytrpět. A to, co děláš teď. Ta očista vede k dalšímu přejídání. Proč si nedáš zeleninu a ovoce?

    OdpovědětVymazat
  3. I mě to hrozně mrzí, myslela jsem si, že se máš fajn a proto nemáš ani čas psát na blog. Kolik teď jako vážíš, že chceš tak urputně zhubnout? Myslím, že jeden takový mini den by stačil a budeš-li mít silnou vůli, tak zase budeš jíst hezky, zdravě a přiměřeně. Hold bylo co bylo, musíme se oklepat a ne se trápit donekonečna, zlato naše! Držím ti palce .)

    OdpovědětVymazat
  4. Asi příliš troufalé se ptát.. Ale co se stalo v tvém životě, že jsi taková? Nechci sem psát konkrétně, co jsi zmínila ve článku a říct to "na plnou pusu".. jinak, mysli na to, že tím, že nejíš, si ještě síly ubíráš, pak se není čemu divit.. je to těžké, ale zkus do sebe cpát aspon ovoce a zeleninu, tělu sice budou chybět nějaké látky, ale aspon nebude tak podvyživené z nedostatku vitamínů,.. Všechno bude dobrý, neboj :)

    OdpovědětVymazat
  5. Moc jsem na tebe myslela a čekala na nějaký článek. Už jsem si říkala co se s tebou stalo :( Drž se holka, kašli na nějakou hladovku či očistu a jez jen zdravě a malé porce a to půjde samo, však už to znáš :) Držím palce !!!

    OdpovědětVymazat
  6. takze ty nam sam kazdy den davas fotky jedal, my myslime ako krasne zdravo sa stravujes a pritom jes kaloricke bomby vyprazane atd? preco nas potom balamutis tvojimi akoze jedalnnickami???

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Každý den? Ty fotky jídel jsou pravdivé. Někdy mám dobré dny, jím zdravě a tak.. ale pak se to prostě zase po*ere..

      Vymazat
  7. I já se zrovna tak nějak potácim...chápu a rozumim.
    Jen ti chci zmínit slovo Etikoterapie. Knížka "Co s doktorem" by měla být povinná četba. Mě se nějak rozsvítilo když jsem zjistila o co opravdu jde. Tohle ti píšu hlavně kvůli tomu znamínku, nebo co to má být...všechno je propletený a psychika je kurva!
    Dej vědět jak jsi na tom :)

    OdpovědětVymazat